Dekuji vsem za reakce. Je nas mnoho, nejsme sami, nejste sami. Pomaha humor a snad i ten smysl pro realitu, aby nas nedostala depka... Mne drzi kamarádky, ženský kruh. To je ohromna podpora!

Tak jsem si zrovna dnes užil sendvič, na obědě jsem tu měl svého otce a i svého syna. Kupodivu větší starost než s otcem(76), je se synem (25). Pokud se někomu něco má stát, tak mladej stojí první ve frontě.

Ano, jsme sendvičová generace, ovšem někteří z nás jsou už víc než triple sendvič. Jak mám chodit ještě skoro deset let do práce, starat se o 75ti letou maminku, 98 letou babičku, foukat bolístky 30ti leté dceři, která má 2leté mentálně postižené dítě? Zoufale natahuji ruku na pomoc a nacházím ji jen a jen na konci své paže. Nezbývá než být silná.

Paní autorko / mluvíte mi z duše. / Vy jste (relativně proti mně) / hodně mladá / ale jedno určitě víte: / i mysl stará / i ta se o duši stará.

My hodně staří my rodiče již zpravidla nemáme / však to děláme co nás naučili.

A ještě ty Vaše sedviče / přiznávám se že poprvé jsem ten výraz od Vás slyšel / a co do jeho aktuálnosti pro mne / z údivu jsem nevyšel.

Pro mne již ten váš slovní obrat / žel nemá smysl / do věčnosti se chystám na návrat.

Váš smysl pro realitu obdivuji. / A tímto srdečně Vás pozdravuji.

jakobyste mi cetla myslenky, ja ziju s ordici ve veku 72 a 74 let, urazy jsou , tatka zlomena dve zebra kdyz spadl na zahrade svym lajdactvim , ruzne nastrahy a pasti delaji ze zahradky prekazkovou drahu a mamka spadla na schodech protoze ji v ramci setreni vyndal baterii ze schodoveho svetla takze mamka letela az dolu a spadla.. ta hruza ji zvedat, nevazi sice metrak ale ja sama to nedokazala pry se v takove situaci vola policie.. doufam ze me e situace zivot prozatim usetri, jinak je mi 45 a desim se chvile kdy bratr bydlici s nami se odstehuje a ja budu na rodice sama a to i na ukor osobniho zivota a prace,,,jsou zatim chvalabohu sobestacni ale buhvi co bude dal a nikam bych je nikdy nedala, vychovali me dali vzdelani