Mami, tati, pomooc!
Bohužel to neznamená, že by snad preferovali pikantní sexuální polohu, ale jako plátek šunky jsou obloženi dvěma krajíci chleba: dospívajícími dětmi a stárnoucími rodiči. Ještě ke všemu ta šunčička už není moc čerstvá a má co dělat se svými vlastními zdravotní problémy i pracovním vytížením…
Ke zběsilému tempu dnešní doby, kdy už někdy nevíme kudy kam, přibude časem další povinnost – postarat se o své rodiče, kteří se již bez pomoci neobejdou. Můžeme to vnímat jako útok z vlastních řad, nefér omezení našeho osobního života, zradu ze strany, odkud zatím přicházela jen podpora. Ale to je jen první šok. Musíme zmobilizovat své síly a prostě udělat, co je třeba.
Pro mě ta skutečnost nastala v okamžiku, kdy jsem v noci našla mámu v jejím bytě na zemi, se zlomenou rukou. Naštěstí měla v dosahu mobil, takže mi mohla zavolat. Zvednout se sama nedokázala, navíc se styděla zavolat záchranku, protože jí leknutím povolily svěrače… Musela jsem matku vážící 120 kilo postavit, dostat do koupelny a umýt, obléknout čisté oblečení. Pak teprve jsem ji směla přivolanou sanitkou odvézt do nemocnice.
Trvalo téměř rok, než se z úrazu vzpamatovala. Dalo se to zvládnout jen s pomocí pečovatelské služby a senior-taxíku, který ji vozil na rehabilitace. Změnila se ale i psychicky. Stala se z ní věčně nabručená a nespokojená seniorka, která komanduje své okolí a kritizuje vše, co v nejlepším úmyslu udělám. Bývala jsem dcerou, která svou mámu poslouchala a ctila, ale teď se role obrátily. Ona se mění v nesvéprávně dítě a já jeho opatrovnici: jenže to si uvědomuje jen jedna z nás, totiž já.
Mám novou noční můru. Mamka zatím bydlí ve svém bytě a já i moje dcera kmitáme. Jak nám čas dovolí, uklízíme, žehlíme, nakupujeme, vaříme a obíháme knihovnu, lékárnu a úřady. Domov seniorů maminka kategoricky odmítá a myslí si, že vlastně všechno zvládá jako dřív. Já ale vím, že stačí už jen hodně málo a sama doma prostě nebude moci zůstat. A co pak? Odložit mámu do „ústavu“, nebo snad přestat pracovat a věnovat se jen jí?
Jak také fungují domovy pro staré lidi, mi napověděla pohlednice z dovolené, kterou posílala kamarádka svému tatínkovi do podobného zařízení.
„Adresát: JUDr. et MUDr. Arnošt K…, ty píšeš tátovi na pohled všechny jeho tituly?“ Ptala jsem se proto, že pan K. prodělal několikrát mrtvici, ležel nepohyblivý na lůžku a nedokázal sám číst.
„To já píšu sestře, víš? Ona ho pak dojde častěji přebalit,“ vysvětlila mi kamarádka.
„Maminko, pomoz mi!“ Prosila další moje zoufalá známá, když seděla u své matky v nemocnici a nevěděla, jak se o ni, částečně ochrnutou, postará. Samozřejmě chápala, že pomoc už od ní čekat nemůže. Byl to jen výkřik dítěte, zakořeněný v každém z nás - ve stávající situaci ovšem formule dávno neplatná…
Odkazy k tématu:
http://www.novinky.cz/finance/240957-cesi-casto-nemaji-penize-na-peci-o-sve-stare-rodice.html
Irena Knorrová
Usedlost Cibulka 2024 - nádech k novému životu (fotoblog)
Košířská viniční usedlost Cibulka má za sebou bohatou historii. Vlastníci se tu střídali, období rozkvětu počátkem 19. století skončilo časem totálního zmaru. Vybydlené doupě squaterů koupila Nadace rodiny Vlčkových v r. 2021.
Irena Knorrová
Park Cibulka 2024 - 200 let po svém založení (fotoblog)
Pradávno je tomu, co se lidé zabydleli v údolí pod pražským kopcem Vidoule - svědčí o tom nalezené kostry z doby laténské i nálezy bronzových šperků. Od středověku pak tu stojí i jedna z viničních usedlostí, později zvaná Cibulka.
Irena Knorrová
1. března 2042, kdesi v Jižních Čechách (minihříčka)
Dům z červených cihel se koupe v zimním slunci, které už brzy zmizí za lesem. Muž na přední terase se snaží zahlédnout na příjezdové cestě auto, ale silnice je opuštěná, pohlcená stíny hustých smrků.
Irena Knorrová
Sobota ve městě růží (fotoblog)
Jen jednomu městu sluší růžová a může se hrdě nazývat "městem růží". Je to jihočeská Blatná, která výstavou růžových aranží vzpomíná na sedmdesátiletou tradici pěstování těchto květin na zdejších plantážích.
Irena Knorrová
Švédský most, bábovka a vodní hamr (fotoblog)
Kamenný most přes Padrťský potok, postavený počátkem 17. století, je to první, co musí vidět každý návštěvník obce Dobřív. Noha švédského vojáka na něj pravděpodobně nikdy nevstoupila, ale v třicetileté válce měl důležitý úkol:
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Univerzální politik, který míří do vlády, má zkušenosti ze dvou ministerstev
Marek Ženíšek, který se má podle předsednictva TOP 09 stát novým ministrem pro vědu a výzkum, v...
Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, v Káhiře se jedná o příměří
Izraelská armáda v úterý zahájila operace ve východních částech Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Obsadila...
U Strakonic havarovalo několik aut, letí tam vrtulník. Silnice na Písek je zavřená
U Strakonic na silnici I/4 havarovalo několik vozidel. Vozovka ve směru na Písek je kvůli havárii...
Mezi extremisty stále dominuje takzvané antisystémové hnutí, tvrdí vnitro
Dominance tzv. antisystémového hnutí na české extrémistické scéně přetrvává. Jeho představitelé...
Prodej domu s přístavbami v Ostravě - Bartovicích
U Pramenů, Ostrava
4 500 000 Kč
- Počet článků 83
- Celková karma 12,62
- Průměrná čtenost 720x
Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)