Ireno, už dlouho jsem se tak nepobavila. Některé pasáže jako....neoprénový obleček....jsou smrtící!)))))))

Jasně, láska hory přenáší, tak proč ne vyplazený jazyk na kole?:-))))))))

Hodně štěstí v odvetách!:-))

Dík za čtení a těší mě, že jste se pobavili, dokonce i pánové :-)!

Jano, držím taky palce (viz Váš blog).

A to jste krásně napsala, hezky jsem se pousmála a držím Vám palce, at to klape. Něco jste mi připomněla - dávnou letní lásku z doby, kdy jsem byla sama. Chlap samý sval a šlacha, na břiše pekáč buchet...a...no na houby to nakonec bylo. Ale ten vlahý letní večer, kdy mi na lavičce v parku cestou odkudsi vysvětloval, že jsem zázrak, na ten vzpomínám skoro s dojetím :-).

Vám karma a dík.

Moc pěkně a vtipně napsáno. Zejména věty

"Ne, bohužel si nepořídil štěně vlčáka, ale objektem jeho snahy jsem se stala výhradně já.", nebo "Tomu, co nám muži říkají v posteli, se nedá úplně věřit, ale milosrdná lež potěší každou zamilovanou babu..."

skutečně potěší.

Štˇastnej to ,,mák" (Pěly kdys Schovanky ve své písni: ,,...vona byla buchta a von byl dycky mák) A jistě štˇastná i hrdinka příběhu (ač mák severský, tak nikoli snad až opium např. z afgánského)