Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krajinou pramenů (fotoblog ze Slavkovského lesa)

13. 08. 2017 18:00:00
Centrální partie Slavkovského lesa vítají poutníka zvláštní melancholickou náladou. Krajina ztichla a ponořila se do vzpomínek na dávné události, jaké se nikde jinde nestaly. Byla přetvářena, ničena - vydrancována a opuštěna.

Nemluvím samozřejmě o známých lázeňských městech, jako jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně nebo Lázně Kynžvart. V trojúhelníku mezi nimi se ale nachází zapomenuté území. Holé planiny, podivně prázdné kusy země mezi hlubokými lesy, dávají tušit, že ještě v nedávné minulosti to tu vypadalo zcela jinak. Kolem cest se choulily chalupy vesnic, stálo tu dokonce celé město (Čistá), než bylo kompletně vymazáno z krajiny.

Poslední velká válka přervala osudy zdejších převážně německých obyvatel a znamenala brzký konec jejich staletých sídel. Původní obyvatelstvo bylo odsunuto, ale nové osídlení drsné krajiny se moc nedařilo. Vesnice byly vyrabovány nejprve členy Rudých gard a potom novými přistěhovalci, kteří se většinou zase rychle posunuli dál.

Oblast se zalíbila vojákům, byl zřízen vojenský újezd Prameny a zbytky rozpadajících se domů posloužily jako dělostřelecké cíle. Armáda se tu chovala jako na svém výsostném území, nešetřila ani církevní a jiné historické památky. Ale netrvalo to dlouho, už v padesátých letech minulého století se zdejší nerostné bohatství ocitlo v hledáčku prospektorů. Po objevení uranových ložisek pronikli těžaři do vojenského prostoru, neboť státní zájem, podporovaný chtivostí Sovětského svazu, se stal nadřazeným zájmu obrany státu.

A tak byla armáda donucena posunout se na Doupov. Rozstřílené zbytky vesnic byly srovnány se zemí a zavezeny, aby obraz zkázy nebyl tak křiklavý. Vojenský újezd obsadili horníci, například v dřívějším lázeňském městečku Prameny (Bad Sangerberg) posloužila jako hornická ubytovna budova bývalých Alžbětiných lázní. Ta je dnes už zbourána, stejně jako drtivá většina domů v obci, včetně kostela na návsi. Snad se mi ani nechce rýpat se příliš v historii, neboť kam píchnete prstem, vyvalí se pěkně smrduté bahníčko...

Za příklad poslouží nechvalně proslulý osud pramenského hřbitova. Tak dlouho na něj podnikali vojáci i horníci uranových dolů barbarské nájezdy, hledajíce tušené poklady ukryté v hrobkách, až si znechucení občané stěžovali u samotného prezidenta Zápotockého. Bylo ale už pozdě, zničené náhrobky byly odvezeny do kamenictví k dalšímu použití a zbytky sesypány na jednu hromadu. Co se stalo se zneuctěnými kostrami mrtvých, není známo.

Nejdéle odolávala neogotická hrobka rodiny Tanzerových, krásná a jemná kamenická práce, jaká neměla v okolí obdoby. Přestože byla i komunistickými památkáři prohlášena za kulturní památku, pramenští ji nechali schátrat a poté zbořit pro havarijní stav. Zbytek absidy z hrobky se dodnes válí v místech bývalého hřbitova u silnice na Mnichov, spolu s posledními náhrobními kameny, vše již zarostlé travou a takřka neviditelné. Až v poslední době tu byl vztyčen dřevěný kříž s příznačným nápisem, který býval na hřbitovní bráně: Zde končí závist, nenávist a pronásledování...

Současné Prameny jsou ponořené do polospánku, chodec tu většinou nepotká ani živáčka. Ze stovek domů zbylo pár desítek, vesnice drží v současnosti smutný primát - je nejzadluženější obcí v Čechách. V okolí se nacházejí minerální prameny, některé zrekonstruované aspoň tak, že se dají pít, jiné zdevastované. Z množství kapliček, božích muk a kamenných křížů se většina nedochovala, snad zázrakem přežily romantické Křížky na vyvýšené hadcové skalce, obklopené chráněnými loukami - armáda na jejich místě chtěla zřídit dělostřelecký bunkr s otočnou věží, odtud by se to bombardovalo!

Síla přírody je nekonečná. Slavkovský les zůstal stále oblastí plnou přírodních krás a zbylo i dost historických památek, které se tu dají objevit. Jedinečná rašeliniště, léčivé prameny, skály, hrady a zámky, rozhledny. Chodec v krajině se tu může celé dny toulat a všude narazí na nějakou zajímavost - něco málo se mi podařilo zachytit na fotografiích.

Zdroje a odkazy:

http://www.slavkovsky-les.cz/

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/

Autor: Irena Knorrová | neděle 13.8.2017 18:00 | karma článku: 9.58 | přečteno: 288x

Další články blogera

Irena Knorrová

Kostel duchů

Les sebevrahů v Japonsku, opuštěná vojenská nemocnice v Německu, morový ostrov v Itálii a taky český rozpadající se kostel, jehož lavice obsadili "duchové". To jsou některá z nejděsivějších míst celosvětového žebříčku.

9.7.2017 v 18:00 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 473 | Diskuse

Irena Knorrová

Military May (fotoblog)

Máj je sice lásky čas, ale taky je časem, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Milovníci historie a fandové armádní techniky a zbraní míří na Slivici u Milína: tady se 11. - 12. května odehrála poslední bitva války.

14.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 264 | Diskuse

Irena Knorrová

Jak rodí babička

Moje dítě, co už dávno není dítětem, mi jednou bez varování oznámilo, že čeká dítě. Já vím, to už je úděl matek, které mají dceru. Generační kolo se pootočí, z holčičky je najednou máma a z matky, byť třeba věkem mladé - babička!

9.4.2017 v 19:15 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 1049 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jan Tomášek

Průzkum uranových dolů v Dolní Rožínce

Zprávy o tom, že letošního roku definitivně skončila těžba v uranových dolech v Dolní Rožínce mě přivedla na myšlenku navštívit tuto zajímavou lokalitu - kde se snoubí strohá industriální architektura s přírodou Vysočiny.

18.8.2017 v 22:37 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 297 | Diskuse

Ivo Peterka

Korsika - Bonifacio

Nejjižnější město Korsiky je Bonifacio. Jeho historickým centrem je pevnost na malém poloostrově. Novodobým centrem je vlastně bonifácký přístav.

18.8.2017 v 21:44 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jan Pražák

Ostnaté dráty na hranicích

Blíží se smutné výročí 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vtrhly armády vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou sovětskou, aby silou potlačily zdejší demokratizační proces.

18.8.2017 v 19:50 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 478 | Diskuse

Klára Tůmová

Kvítí jihočeské

Když už se jeden vydá s foťákem kousek dál od svého kutlochu, všechno kolem vybízí k blejskání. Ony ty kytičky jsou tady úplně jiné, než v Praze a okolí!

18.8.2017 v 16:25 | Karma článku: 12.60 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jitka Štanclová

Vítejte na Cimburku!

"Tys ještě nebyla na Cimburku? No to se styď!" A já se pokorně styděla, až do dnešního rána, kdy se vše změnilo.

18.8.2017 v 14:09 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 324 | Diskuse
Počet článků 68 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 707

Kdysi jsem chtěla být operní zpěvačkou a nebo slavnou novinářkou, ale osud mě srovnal do latě. I ten nejobyčejnější život ovšem nabízí spoustu námětů pro psaní. Moje rodina, přátelé, muži, zvířata, umění, příroda i město – to všechno je mojí inspirací…

Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.