Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kostel duchů

9. 07. 2017 18:00:00
Les sebevrahů v Japonsku, opuštěná vojenská nemocnice v Německu, morový ostrov v Itálii a taky český rozpadající se kostel, jehož lavice obsadili "duchové". To jsou některá z nejděsivějších míst celosvětového žebříčku.

Zchátralý kostel sv. Jiří v zapadlé vesničce Luková na Manětínsku byl zřejmě odsouzen k zániku. Při pohřbu v roce 1968 spadla na pozůstalé část stropu a středověká stavba byla od té doby nepoužívaná.

Pak ale mladý umělec Jakub Hadrava přišel s projektem "Má mysl", který byl tématem jeho bakalářské práce. Jakub chtěl upozornit na to, že chátrající umělecké památky zrcadlí stav naší mysli: i my se bez víry a naděje pomalu rozpadáme...

Kdo dojede až na konec uzoučké cesty, spatří na vršku kostelík, obklopený hřbitovem.

I ten je ve fázi rozpadu.

Dávno zemřelí obyvatelé Lukové se nevěřícně dívají na tu zkázu.

Jména na náhrobcích jsou převážně německá, jsme v Sudetech - ale je to omluva současného stavu hřbitova?

Kostel je uzavřený, ale dá se obejít a nahlédnout do rozbitých oken.

Opravdu tam jsou: duchové v bílých hábitech se modlí za naše hříchy.

Autor neváhal zahalit dobrovolníky do prostěradel a polít sádrou. Po půlhodině stačilo sundat sádrové odlitky a sochy byly hotové.

Děsivé, provokující, geniální! A snad se díky skvělému nápadu a následné medializaci podaří sehnat i finanční prostředky na záchranu kostela.

Zdroje a odkazy: www.lukova-kostel.cz

Autor: Irena Knorrová | neděle 9.7.2017 18:00 | karma článku: 18.07 | přečteno: 458x

Další články blogera

Irena Knorrová

Military May (fotoblog)

Máj je sice lásky čas, ale taky je časem, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Milovníci historie a fandové armádní techniky a zbraní míří na Slivici u Milína: tady se 11. - 12. května odehrála poslední bitva války.

14.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 258 | Diskuse

Irena Knorrová

Jak rodí babička

Moje dítě, co už dávno není dítětem, mi jednou bez varování oznámilo, že čeká dítě. Já vím, to už je úděl matek, které mají dceru. Generační kolo se pootočí, z holčičky je najednou máma a z matky, byť třeba věkem mladé - babička!

9.4.2017 v 19:15 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Irena Knorrová

Daňci, kam se podíváš!

V Blatné, málo platné, je krásně. I když teprve končí únor, tady se o vládu hlásí jaro, a to s plnou parádou. Po ledu a sněhu ani památky a nad pohádkovým zámkem visí modrá obloha jako vymetená.

26.2.2017 v 20:00 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 292 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Veronika Ďuríčková

Sokolovské barevné lavičky

Udělat něco dobrého pro město, kde žijeme, nemusí vždycky znamenat statisícové náklady ani pomoc mnoha institucí. Na příkladu Sokolova je vidět, že někdy stačí jen dobrý nápad a zapálení pro věc a prostředky se nakonec najdou.

25.7.2017 v 21:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jaromír Šiša

Pivo, guláš a kolotoč jsou úžasná kombinace. A k tomu jako dezert sraz veteránů.

Když se spojí pivní slavnosti se soutěží gulášů a srazem veteránů o dobrou zábavu je postaráno. Pokud se přidá i dobré počasí, tak to už vůbec. Však posuďte sami..

25.7.2017 v 10:40 | Karma článku: 35.48 | Přečteno: 1001 | Diskuse

Pavel Kynčil

Trochu zapršelo a ejhle....

Trochu zapršelo a ejhle nejednou se objevily a nalíčili se navoněly a vyrašily ukázat se na světle, jak jim to sluší a jak jsou krásné a také krásní.

25.7.2017 v 8:30 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Vrba

Vodní škobrtání v zajetí černobílého vidění.

Letní vedra doplněná o pocity pobytu v prádelně, je třeba vystřídat příjemným prostředím, tekoucí říčkou, která při svém pronikání přes kameny, vydává úžasnou symfonii.

24.7.2017 v 11:45 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 297 | Diskuse

Jiří Stratil

Ty "nej" nakonec

Setkávám se i s názory, že ty navržené domy se na Staroměstské náměstí nehodí, mají málo architektury, jsou ploché, že to je někam na periférii atp.

24.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 233 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 711

Kdysi jsem chtěla být operní zpěvačkou a nebo slavnou novinářkou, ale osud mě srovnal do latě. I ten nejobyčejnější život ovšem nabízí spoustu námětů pro psaní. Moje rodina, přátelé, muži, zvířata, umění, příroda i město – to všechno je mojí inspirací…

Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.