Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pravá tvář obce Pičín

19. 06. 2016 18:00:00
Nejlepší holky jsou z Nedvězího Mejta...Pičín, Kozomín, Řitka - skvěle složená kytka...tak tam to musí bejt! Notoricky známá píseň Rybitví líčí Pičín až trochu démonicky, ale pravá tvář této středočeské obce je úplně jiná.

Je to celkem příjemná vesnice s dlouhou historií a její název se neodvozuje od jistého vulgárního slovíčka, ale pochází buď z latinského "piscina" - rybník (v okolí je jich několik) nebo ze staroslovanského "pěčina", tedy pěkné místečko.

V písemných pramenech je zmínka o obci již v roce 1289 - stála tu středověká tvrz - a od roku 1320 bylo panství v držení maltézského řádu.

V třináctém století tu stál i gotický, původně hřbitovní kostel Narození panny Marie.

Gotický sloh se zachoval ve zdech presbyteria a chrámové lodi.

Dochovalo se několik náhrobních kamenů se šlechtickými erby - náhrobek renesančního humanisty Petra Bechyně z Lažan a náhrobek Sigmunda Goldštejna, který je vestavěný do zadní vnější stěny kostela.

Interiér kostela byl upraven do nynější podoby v osmdesátých letech minulého století. Jeho chloubou je kopie pozdně gotické plastiky panny Marie, jejiž originál má v úschově Pražské arcibiskupství.

Ještě před vstupem do kostela zaujme jedinečné barokní dílo:

Bohatě zdobený portál sem byl přenesen z nedalekého kláštera sv. Antonína Paduánského, který byl zrušen císařem Josefem II.

Na nástěnce na návsi je výstava kreseb dětí ze zdejší školy - takhle nakreslily pičínský kostelík.

Školičku tu mají pěknou!

Jsou tu i pěkné chaloupky...

... a skoro odevšad je vidět věžička dominanty Pičína - zdejšího kostela.

Lákadlem hlavně pro děti je v Pičíně Pohádková země s expozicí výtvarnice Vítězslavy Klimtové.

"Tady mluví stromy, skřítci, tady to žije jinými bytostmi," říká o svém království. "Všichni jsou tu dobří. I ti čerti jsou poněkud pitomí, ale jsou to dobráčci," pokračuje spisovatelka, malířka a ilustrátorka.

"Udělala jsem si vlastní svět, a teď sem chodí lidé a radují se stejně jako já. V domě se zabydleli skřítci, poletují tu elfíci, peče tu Koláčová dušinka, vlnu motá Klubíčková babička, svůj domov tu našel Vodník přehradní, v čarodějné chýši se už míchá lektvar a dokonce sem přiletěl drak a přiklusala luční kobylka."

Podle internetových stránek je ale Pohádková země právě v rekonstrukci: strašidla mají zaracha a děcka smůlu...

Pomník pilota Komendy, který zahynul při letecké havárii v r. 1924, najdeme na místním hřbitově.

Sochař Vojta Sucharda realisticky ztvárnil padlé letadlo s ulomenou vrtulí...

Od hřbitova se naskýtá tento pohled na cestu k Pičínu.

Opačným směrem pak dojdeme do obce Buková, která leží od Pičína jen tak daleko, co bys bukovým polínkem dohodil. Mají tu taky hezké chaloupky!

Největší a nejvýstavnější je zámek, přestavěný z původní tvrze v osmnáctém století. Dnes je v soukromých rukou, veřejnosti nepřístupný.

A tak jediným stavením, které přívětivě vítá příchozí, je Čechova stodola, nabízející výstavy a program zaměřený na staroslovanské tradice.

V průběhu roku tu můžete zažít české tradiční Vánoce, masopust, stavění májky, vychutnat si staré pověsti české, lidové tradice a zvyky. Pořádají tu i tématické tvořivé dílny, dá se posedět na zahradě se zvířaty, bylinkovou zahrádkou a koutkem pro děti

Vracím se z Bukové zpět do Pičína a zjišťuji, že o holkách to tady moc není: kde teda jsou ty nejlepší holky z písničky?

Jelikož je všední den dopoledne, jsou asi všechny ve škole nebo v práci. Nejkrásnější v Pičíně zůstává tedy zamračená panenka Marie...

Zdroje a odkazy:

http://www.pohadkovazeme.cz

http://www.picin.cz

http://www.čechovastodola.cz

Autor: Irena Knorrová | neděle 19.6.2016 18:00 | karma článku: 20.30 | přečteno: 1000x

Další články blogera

Irena Knorrová

Kostel duchů

Les sebevrahů v Japonsku, opuštěná vojenská nemocnice v Německu, morový ostrov v Itálii a taky český rozpadající se kostel, jehož lavice obsadili "duchové". To jsou některá z nejděsivějších míst celosvětového žebříčku.

9.7.2017 v 18:00 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 458 | Diskuse

Irena Knorrová

Military May (fotoblog)

Máj je sice lásky čas, ale taky je časem, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Milovníci historie a fandové armádní techniky a zbraní míří na Slivici u Milína: tady se 11. - 12. května odehrála poslední bitva války.

14.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 258 | Diskuse

Irena Knorrová

Jak rodí babička

Moje dítě, co už dávno není dítětem, mi jednou bez varování oznámilo, že čeká dítě. Já vím, to už je úděl matek, které mají dceru. Generační kolo se pootočí, z holčičky je najednou máma a z matky, byť třeba věkem mladé - babička!

9.4.2017 v 19:15 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 1036 | Diskuse

Irena Knorrová

Daňci, kam se podíváš!

V Blatné, málo platné, je krásně. I když teprve končí únor, tady se o vládu hlásí jaro, a to s plnou parádou. Po ledu a sněhu ani památky a nad pohádkovým zámkem visí modrá obloha jako vymetená.

26.2.2017 v 20:00 | Karma článku: 17.25 | Přečteno: 292 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Veronika Ďuríčková

Sokolovské barevné lavičky

Udělat něco dobrého pro město, kde žijeme, nemusí vždycky znamenat statisícové náklady ani pomoc mnoha institucí. Na příkladu Sokolova je vidět, že někdy stačí jen dobrý nápad a zapálení pro věc a prostředky se nakonec najdou.

25.7.2017 v 21:00 | Karma článku: 8.44 | Přečteno: 84 | Diskuse

Jaromír Šiša

Pivo, guláš a kolotoč jsou úžasná kombinace. A k tomu jako dezert sraz veteránů.

Když se spojí pivní slavnosti se soutěží gulášů a srazem veteránů o dobrou zábavu je postaráno. Pokud se přidá i dobré počasí, tak to už vůbec. Však posuďte sami..

25.7.2017 v 10:40 | Karma článku: 35.48 | Přečteno: 1001 | Diskuse

Pavel Kynčil

Trochu zapršelo a ejhle....

Trochu zapršelo a ejhle nejednou se objevily a nalíčili se navoněly a vyrašily ukázat se na světle, jak jim to sluší a jak jsou krásné a také krásní.

25.7.2017 v 8:30 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Vrba

Vodní škobrtání v zajetí černobílého vidění.

Letní vedra doplněná o pocity pobytu v prádelně, je třeba vystřídat příjemným prostředím, tekoucí říčkou, která při svém pronikání přes kameny, vydává úžasnou symfonii.

24.7.2017 v 11:45 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 297 | Diskuse

Jiří Stratil

Ty "nej" nakonec

Setkávám se i s názory, že ty navržené domy se na Staroměstské náměstí nehodí, mají málo architektury, jsou ploché, že to je někam na periférii atp.

24.7.2017 v 9:48 | Karma článku: 6.44 | Přečteno: 233 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 711

Kdysi jsem chtěla být operní zpěvačkou a nebo slavnou novinářkou, ale osud mě srovnal do latě. I ten nejobyčejnější život ovšem nabízí spoustu námětů pro psaní. Moje rodina, přátelé, muži, zvířata, umění, příroda i město – to všechno je mojí inspirací…

Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.