Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Časy domovní krásy

29. 05. 2016 18:00:00
Za dávných časů, kdy se ještě vše dělalo pořádně a s láskou, stavěly se tak i domy. V takovém fortelném krásném stavení žili lidé po celé generace - aby ten jejich dům nezapadl v městském bludišti, označili jej domovním znamením.

V původně středověkých uličkách nebylo snadné se zorientovat - domy nebyly číslované až do roku 1770 - a tak se lidé řídili podle znaků na domovních štítech, merků.

U zlatého klíče

Jejich umělecká úroveň se řídila úrovní štítařů a malířů, kteří je vytvářeli, bohatým měšťanům nahrazovalo znamení erb, řemeslníci se inspirovali cechovními symboly.

U červeného orla

Dnes už ani nezjistíme, jestli dřív existoval název domu či jméno majitele, např. jestli v domě U zlatého rumpálu nejdřív bydleli Rumpálovi, domu s hřebečkem na gotickém portálu se začalo říkat U Hřebeckých, nebo to bylo naopak.

U červeného beránka

Symboly na domech – pelikána, slunce či hada - většinou dnes nevšímavě míjíme. Pro své současníky ale byly kódovaným sdělením, jehož rozluštění je pro nás už téměř nemožné: kdysi ale promlouvaly k lidem stejně srozumitelně, jako my vnímáme symboly dneška, např. olympijské kruhy nebo zavináč.

U zlatého hada

V pražském historickém jádru se dochovalo kolem 260 domovních znamení. Jen některá z nich jsou ovšem dobové originály: jiná jsou uložena v Muzeu hl. města Prahy a na domech jsou osazené kopie.

U tří zlatých růží

Mnohá se proměnila v průběhu staletí – povětrnostními vlivy několikrát vystřídala barvu, vybledlou modř omylem přemalovali na zeleno, z oprýskané lišky se stala psice, z vlka kočka, z kozy kamzík, z labutě orel nebo pouhá husa, z pelikána pštros, ze lva medvěd a z trubky rohlík...

U bílé labuti

Prahou se přehnaly dějiny, války, požáry, revoluce, smršť uměleckých stylů, politické i jiné bouře, a starobylá domovní znamení dál povzneseně sledují to hemžení.

U černé hvězdy

Vzdáleni mentalitě dávných tvůrců, můžeme se jen dohadovat, co mohla znamenat – nikoli co skutečně znamenají.

U zeleného hroznu

Netřeba zkoumat v jaké době a v jakém slohu vznikaly jednotlivé znaky: stačí jen zvednout oči nad přízemní turistický mumraj a kochat se krásou...

U zlaté podkovy

U zlatého slunce

U dvou slunců

U bílého lva

U koláře

U bílé řepy

U tří housliček

U černého koníčka

U modré kachny

U dvou hrdliček

U tří zlatých seker

U věnce

U kamenného sloupu

U zlatého pluhu

U zlatého jelena

U zlaté váhy

U zrcadla

U zlatého kola

U zlatého beránka

U tří čápů

U zeleného raka

U zlaté číše

U tří lilií

U uzlu

Zdroje a odkazy:

Lydia Petráňová: Domovní znamení staré Prahy

http://domovniznameni.chlumsky.eu/

Autor: Irena Knorrová | neděle 29.5.2016 18:00 | karma článku: 15.11 | přečteno: 205x

Další články blogera

Irena Knorrová

Polibek vampýra aneb jak se rodí reliéf (ze zápisků řezbáře)

Už ani nevím, kdy jsem vzal prvně do ruky řezbářský dláto. To asi ještě žil děda a já byl u něj jako kluk na prázdninách, v tom starým domě nad řekou Váh. Vyřezával figurky z lipovejch špalíčků a to dřevo tak krásně vonělo...

10.9.2017 v 18:00 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 161 | Diskuse

Irena Knorrová

Krajinou pramenů (fotoblog ze Slavkovského lesa)

Centrální partie Slavkovského lesa vítají poutníka zvláštní melancholickou náladou. Krajina ztichla a ponořila se do vzpomínek na dávné události, jaké se nikde jinde nestaly. Byla přetvářena, ničena - vydrancována a opuštěna.

13.8.2017 v 18:00 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 312 | Diskuse

Irena Knorrová

Kostel duchů

Les sebevrahů v Japonsku, opuštěná vojenská nemocnice v Německu, morový ostrov v Itálii a taky český rozpadající se kostel, jehož lavice obsadili "duchové". To jsou některá z nejděsivějších míst celosvětového žebříčku.

9.7.2017 v 18:00 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 488 | Diskuse

Irena Knorrová

Military May (fotoblog)

Máj je sice lásky čas, ale taky je časem, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Milovníci historie a fandové armádní techniky a zbraní míří na Slivici u Milína: tady se 11. - 12. května odehrála poslední bitva války.

14.5.2017 v 19:00 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 272 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Pavel Kynčil

Andrea má dnes svátek

A já jí přejí ať se jí splní vše dobré co si sama přeje. To proto, že jsem jí dlouho neviděl a mám jenom tuhle fotku.Snad jí někdo pozná a řekne jí, aby se na tento blog podívala

26.9.2017 v 20:48 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 136 | Diskuse

Klára Tůmová

Toulky časem - Kunratický les

Nazývat Kunraťák lesem je pro ty, co znají pořádné venkovské lesy, skoro urážka. Asi proto někdo vymyslel slovo lesopark. Dlouho jsem nevěděla, jak si takový les zkřížený s parkem představit.

26.9.2017 v 20:28 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 120 | Diskuse

Milan Slanina

Fotím lidi a dívám se úplně jinam ...

A tak málokoho napadne, že už se to stalo. Byl zvěčněn . Fotografie zastavuje čas. Je to okamžik, který se už nikdy nebude opakovat. Je jedinečný, dokonalý a ... pomíjivý. Pokud zítřek už nebude, dnešek je tady a teď. Cvak ...

26.9.2017 v 19:12 | Karma článku: 6.53 | Přečteno: 183 | Diskuse

Pavel Vrba

Splnění snu, zahaleného do mlhavého obrazu - část 3.

Takové malé pokračování obrázkového povídání a návštěvě prapodivných obrazů jednoho pralesa. Slov není třeba, protože fotografie nakonec zachytí vše podstatné.

26.9.2017 v 17:30 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 109 | Diskuse

Lucie Plicová

Kawah Ijen, výstup na sopečný monument východní Jávy

Sopka Kawah Ijen se nachází na východní Jávě v blízkosti městečka Banyuwangi, cca 900 km východně od hlavního města Jakarta. Výstup na její kráter je jak cesta do pekla.

26.9.2017 v 15:55 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 103 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 702

Kdysi jsem chtěla být operní zpěvačkou a nebo slavnou novinářkou, ale osud mě srovnal do latě. I ten nejobyčejnější život ovšem nabízí spoustu námětů pro psaní. Moje rodina, přátelé, muži, zvířata, umění, příroda i město – to všechno je mojí inspirací…

Motto: Skutečně nejvzácnější chvíle v životě se počítají na okamžiky, kdy je hluboce rozrušena vaše duše (Soichiro Honda)

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.